Rady pro rodiče dětí s ADHD

Rady pro rodiče dětí s ADHD

UKÁZKA Z KNIHY ADHD PORUCHA POZORNOSTI S HYPERAKTIVITOU:

Základní rady pro výchovu dítěte s ADHD

Následující principy jsou jen základními doporučeními, která je nutné používat s ohledem na osobnost a projevy konkrétního dítěte. Uvědomujeme si, že naplňovat je není jednoduché, ale jde o  to nevzdat se a znovu a znovu hledat energii a odhodlání usměrňovat chování dítěte žádoucím směrem. Nezapomínejte ovšem na sebe. Více než jiní rodiče budete potřebovat odpoutat se od starostí a obnovit síly. V předposlední kapitole se budeme snažit vám poradit i v tomto směru.

Poskytujte dítěti bezprostředně zpětnou vazbu

Zpětná vazba označuje takové hodnocení druhé osoby, které vychází z našich pocitů. Měla by začínat např. slovy: nelíbí se mi že…, vadí mi, když… Znamená to, že nehodnotíme (a neodsuzujeme) druhého, ale vyjadřujeme svůj pocit. Pro dítě je mnohem přijatelnější fakt, že vám něco vadí (»Vadí mi, že máš v pokoji nepořádek.«), než to, že něco pokazilo a je špatné (»Jsi nepořádný.«). Pokud dítě porušuje jasně stanovená pravidla, pokárejte ho bezprostředně a klidně a srozumitelně mu vysvětlete, co se vám nelíbí. Vždy se ale nejdříve zamyslete, co dítě udělalo správně, a to oceňte, a teprve pak hodnoťte případné chyby.

Hodnoťte dítě co nejčastěji

Pokud je to možné, poskytujte dítěti co možná nejčastěji pozitivní zpětnou vazbu – pochvalu nebo pohlazení. Udělejte to tehdy, když se dítě skutečně chová tak, jak od něj požadujete. Jestliže dítě pochválíte za to, že píše úkol, vydrží u práce déle, než když ho pokáráte poté, kdy od úkolu odejde. Větší účinek má odměna tehdy, když ji poskytujete nepravidelně, než když ji dítěti dáte vždy.

Používejte názorná a jasně srozumitelná ocenění

Vhodné odměny jsou fyzický kontakt, výhody, drobné hračky, příležitostně peníze. Doporučuje se, aby děti nedostávaly materiální odměny často, ale děti s ADHD potřebují větší, jasnější a materiálnější odměny k udržení pozitivního chování.

Používejte pochvaly místo trestu

Trest je účinný jen u dětí, které jej dostávají pouze výjimečně a jsou mnohem častěji chválené. To se obtížně praktikuje u dětí s ADHD, které mají mnoho problémů s chováním a jsou téměř trvale negativně hodnoceny. Zkuste využívat pravidlo pochvala před trestem – pokud dítě dělá něco špatného, zkuste nejprve jeho chování změnit po dobrém a když vás poslechne, pak je pochvalte. Pokárejte je až v případě, že pobídku ke změně chování neposlechne. Trest by měl být mírný a měl by být používán asi 2-3x méně často než odměna.

Zviditelněte (externalizujte) čas

V kapitole o projevech ADHD jsme se zmínili o problémech s chápáním a představou času u dětí s ADHD. Tyto děti někdy nemají vnitřní vnímání času stejné jako děti bez ADHD – a tak nemusejí být schopné vyhovět požadavkům na dodržení časového limitu. Potřebují proto vnější kontrolu, např. když má dítě na nějakou práci určeno 20 minut, je nutné mu limit stále připomínat – třeba tím, že vidí na hodiny, má nařízený kuchyňský budík apod.

Zviditelněte důležité informace

Pracovní paměť u dětí s ADHD bývá narušená, proto je dobré, když mají důležité informace v nějaké trvalé fyzické podobě. Když se dítě učí, může mít na stole kartičky s důležitými pravidly – např. »Neodcházej od stolu.«, »Když něco nevíš, zeptej se mě.« Čím častěji budete takto dítěti připomínat důležitá pravidla, tím dříve si zvykne je využívat ke změně svého chování.

Zviditelněte problém

Stejným způsobem je vhodné ukázat problém i jeho řešení v nějaké hmatatelné podobě, např. jej mít napsaný nebo nakreslený na kartičkách. Používejte takové formulace, které zdůrazňují, že problém nevyplývá ze špatných vlastností dítěte, ale z ADHD, za něž dítě nemůže. Například pro znázornění nepořádku použijte obrázek příšerky s nápisem ADHD, která rozhazuje dítěti věci.

Snažte se o soustavnost

Pro zvládnutí chování dítěte ve stejných situacích je nutné používat stále stejnou strategii. Velmi důležité je také to, aby se postup nelišil doma a ve škole, ale hlavně aby se shodli oba rodiče.

Nerozčilujte se, jednejte

Dítě s ADHD je mnohem citlivější na hodnocení, které mu dáte, ale současně mnohem méně vnímavé k vašemu napomínání a zdůvodňování – rychle pochopí, že je kritizujete, ale obsah vaší přednášky mu zcela unikne. Proto je lepší méně kárat a poučovat a často a bezprostředně jednat. Zvláště tehdy, je-li možné dítě pochválit nebo jinak odměnit.

Předvídejte problémové situace

Zamyslete se na chvíli před započetím nějaké aktivity, která může dítěti dělat problémy (nákup, návštěva restaurace, kostela) a naplánujte ji tak, aby se dítě co možná nejméně nudilo. Sdělte mu pouze 2 nebo 3 nejdůležitější zásady chování, například: »Drž se mě za ruku a na nic nesahej.« Dohodněte se na odměně, kterou dostane, když pokyn dodrží a na trestu při opačném výsledku. V průběhu aktivity dítě občas upozorněte na to, jak se mu daří plán uskutečnit. Chvalte ho, pokud dodržuje dohodnutá pravidla.

Nepovažujte problémy dítěte za svůj osobní problém

Nepřipouštějte si pocity viny a selhání, protože nedokážete vyhrát v hádkách a soubojích se svým dítětem. Zůstaňte klidní, reagujte na problémy s humorem, napište si zásady, které chcete dítěti sdělit. Můžete občas odejít do jiné místnosti nabrat dech a získat kontrolu nad svými pocity. Když se situace vyvíjí špatně a vy ji nedokážete změnit, nedělejte z toho závěr, že jste špatní rodiče.

Smiřte se s tím, co už se stalo, a naplánujte změny

Každý den si před spaním najděte chvilku na shrnutí dne a  proberte s dítětem, co se mu za den povedlo a co ne. Domluvte se, jak příště může své chování změnit. Snažte se o pozitivní zhodnocení, aby dítě neusínalo s pocity viny, ale s jistotou, že se na něj nezlobíte a máte ho rádi. Zhodnoťte také své vlastní chování a nedostatky během dne a naplánujte způsob, jak věci dělat příští den jinak. Pamatujte si, že nejde o kritiku a hledání viníka neúspěchu, ale o nalezení takové změny, která povede ke společnému cíli.

Myslete na budoucnost

Rodiče občas v boji s ADHD ztrácí perspektivu, mohou zuřit, být v rozpacích a mohou mít pocit selhání, když se jejich úsilí nedaří. Mohou dítěti ustupovat a snížit laťku, dítě pak dosáhne v životě méně, než by mohlo. Pamatujte na to, že musíte být stále pro dítě učitelem a trenérem. Bude to pro vás jednodušší, pouze když si zachováte zdravý rozum a odstup od problémů. Jestliže to dokážete, budete reagovat mírně, slušně, rozumně, projevy dítěte vás nebudou tolik rozčilovat.

 ——————————————————————————————————————————–

Mýty 10

Ritalin se používá jen u těžkých případů a dětí s agresivitou.

Léčba Ritalinem je indikována tam, kde je zřejmé, že zmírnění příznaků zlepší i kvalitu života pacienta. Čím lepší je vztah mezi pacientem a rodiči, tím větší má léčba naději na úspěch. Agresivita není nejlepším indikátorem pro nasazení Ritalinu. Naopak u pacientů s agresivním chováním může dojít k jeho zhoršení.

Mýty 11

Pro dítě s ADHD je vhodnější alternativní škola.

Na toto tvrzení není jednoznačná odpověď. Hodně závisí na tom, v  čem je škola alternativní. Pro děti s ADHD je výhodný malý kolektiv žáků, protože učitel může snáze přizpůsobit výuku každému z nich. Děti s  ADHD potřebují výuku více strukturovanou do kratších časových úseků, potřebují jasné a jednoduché instrukce pro školní práci a prostředí, kde není příliš mnoho rušivých podnětů a kde je zajištěn častější kontakt s pedagogem. Není pro ně tedy vhodný školní program, který poskytuje velkou volnost a vyžaduje schopnost soustředění a spolupráce s ostatními, např. ve třídě s netradičně uspořádanými lavicemi, kde žáci pracují ve skupinkách a mohou podle potřeby odejít od práce. Obvykle se zde totiž očekává, že dítě s průměrným nebo nadprůměrným intelektem je současně přiměřeně zodpovědné, schopné plánovat svou činnost a tento plán dodržet.

Zdroj: Michal Goetz, Petra Uhlíková: ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou